Březen 2010

“Občas bych chtěla zastavit čas”

10. března 2010 v 17:56 Fabian
Tik tak tik tak… Ubíhají vteřiny, minuty, hodiny a dny. Ubíhají rychle, až moc rychle. Každou sekundu umírám. Každou minutu jsem starší. Chtěla bych to zastavit , jenom třeba na pár let, kdyby se země přestala otáčet, kdyby lidé přestali stárnout. Kdybych měla jenom na všechno více času. Je tolik věcí které bych chtěla dělat. Je tolik zemí, které bych chtěla navštívit. Tolik jídel které bych chtěla vyzkoušet.Miliony lidí které chci potkat. Ale nemůžu, protože nestíhám.Mám před sebou prakticky celý život a já už teď nestíhám.
Život je krátký pro lidi jako jsem já, moc hloupé na to, aby pochopily délku života . Moc ambiciózní na to, aby jim to stačilo. "Čekám od života víc". Ale když by se mě někdo zeptal co tím přesně myslím, řeknu mu že: "nevím, nejsem si jistá". Chtěla bych kariéru, cestovat, něco dokázat. Napsat knihu. Zasadit strom. Možná začas rodinu, domek, dvě děti, milujícího manžela a chlupatého psa, já fakt nevím. Samozřejmě, že nejlépe bych chtěla všechno, ale jak už jsem řekla na to není čas.
O čase se říká, že je drahý, a přesto se nedá koupit. Čas se může táhnout nebo utíkat, a přesto není hmotný. Co je to tedy čas? Nějaká irelevantní jednotka co nikdy neexistovala? Jenom iluze, jak řekl Ainstain? Čas tak nepodstatný a podstatný zároveň. nevidím do něj. Neumím o něm psát do hloubky. Nemůžu vědět, že to co píši je pravda. Je těžké o něm jenom přemýšlet, když si uvědomím že jim právě mrhám.
A sekundy ubíhají a za nimi minuty a hodiny a další a další. Je to kolotoč který nekončí. Nikdy už nevrátím tu hodinu co ted právě odbyla, nikdy už nebudu mít stejné pocity nebo myšlenky. Chci zpátky svůj ztracený čas. A nechci ztrácet další. Chci to všechno zastavit právě teď a tady.

Slohová práce: úvaha, téma: "Občas bych chtěla zastavit čas"